regulation-dora.eu Čeština
Prohlížíte českou edici: klíčové stránky jsou přeložené. Kompletní web se všemi nástroji a průvodci je v angličtině. Otevřít tuto stránku v angličtině →

Co je DORA? Nařízení (EU) 2022/2554 v přehledu

DORA je nařízení Evropské unie o digitální provozní odolnosti finančního sektoru. Níže najdete jeho působnost, pět pilířů, klíčové lhůty, dohled a to, co text skutečně říká o sankcích.

Co je DORA a co upravuje

DORA (Digital Operational Resilience Act) je nařízení (EU) 2022/2554 Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru. Jako nařízení platí přímo ve všech členských státech a nevyžaduje transpozici.

Digitální provozní odolností se podle článku 3 rozumí schopnost finančního subjektu budovat, zajišťovat a revidovat svoji provozní integritu a spolehlivost, a to i tam, kde je zajišťuje nepřímo přes poskytovatele služeb IKT z řad třetích stran.

Nařízení vstoupilo v platnost 16. ledna 2023 a použije se od 17. ledna 2025. Povinnosti upřesňuje 13 regulačních a prováděcích technických norem: přehled najdete v průvodci normami RTS a ITS, úplné znění na EUR-Lex.

Na koho se DORA vztahuje

Působnost vymezuje článek 2 a pokrývá 21 kategorií finančních subjektů, mimo jiné

Platí zásada proporcionality: mikropodnik podle článku 3 uplatňuje zjednodušený rámec pro řízení rizika v oblasti IKT, není však vyňat z jádra povinností. Poskytovatel služeb IKT sám povinnou osobou není: dokud není určen jako kritický, přenášejí se na něj požadavky smluvně podle článků 28 až 30.

Pět pilířů nařízení

Čtyři povinnosti s konkrétním výstupem

  1. Rámec pro řízení rizika v oblasti IKT. Schválený vedoucím orgánem podle článku 5, přezkoumávaný alespoň jednou ročně a po každém závažném incidentu souvisejícím s IKT.
  2. Hlášení závažných incidentů. Prvotní oznámení do 4 hodin od klasifikace incidentu jako závažného, průběžná zpráva do 72 hodin a závěrečná do jednoho měsíce. Kritéria klasifikace stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci 2024/1772.
  3. Registr informací. Podle článku 28 finanční subjekty vedou registr informací ke všem smluvním ujednáním o využívání služeb IKT a rozlišují v něm ujednání podporující zásadní nebo důležité funkce. První hromadné předložení proběhlo k 30. dubnu 2025.
  4. Smluvní ujednání. Článek 30 předepisuje povinná ustanovení: měřitelné úrovně služeb, práva na audit a kontrolu, přístup k údajům a jejich přenositelnost, podmínky subdodávek, výstupní plány a oznamovací povinnost při incidentu.

Dohled a příslušné orgány

Dohled probíhá ve dvou rovinách. Na vnitrostátní úrovni jej vykonávají příslušné orgány členských států, v České republice Česká národní banka.

Na unijní úrovni zajišťují evropské orgány dohledu (EBA, ESMA a EIOPA) prostřednictvím společného výboru rámec dohledu nad kritickými poskytovateli služeb IKT z řad třetích stran. Každému určenému poskytovateli je přidělen hlavní orgán dohledu, který podle článku 35 může požadovat informace, provádět šetření a kontroly a vydávat doporučení. Skupinu 19 kritických poskytovatelů zveřejnily v listopadu 2025.

Správní sankce a nápravná opatření

Článek 50 svěřuje stanovení sankcí členským státům. Nařízení samo nestanoví žádný unijní strop pokuty pro finanční subjekty, pouze žádá, aby správní sankce a nápravná opatření byly účinné, přiměřené a odrazující. Konkrétní rozsah vyplývá z vnitrostátní úpravy a liší se podle země dohledu. Článek 52 navíc členským státům umožňuje stanovit trestní sankce.

Jediný podíl na obratu, který DORA sama stanoví, se týká kritických poskytovatelů služeb IKT z řad třetích stran: podle článku 35 jim hlavní orgán dohledu může uložit penále až do výše 1 % průměrného denního celosvětového obratu za předchozí účetní období, ukládané denně nejvýše po dobu šesti měsíců. Unijní strop vyjádřený podílem na obratu v textu nařízení není.

Nástroj pro analýzu nedostatků →

Časté dotazy

Co znamená zkratka DORA?

DORA je zkratka pro Digital Operational Resilience Act, tedy nařízení (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru. Platí přímo ve všech členských státech Evropské unie.

Od kdy se DORA používá?

Nařízení vstoupilo v platnost 16. ledna 2023 a použije se od 17. ledna 2025. Od tohoto data mají dotčené finanční subjekty plnit požadavky v plném rozsahu.

Jaký je rozdíl mezi DORA a směrnicí NIS2?

DORA je vůči směrnici NIS2 zvláštní úpravou pro finanční sektor a v rozsahu, který upravuje, má přednost. NIS2 pokrývá širší okruh odvětví, zatímco DORA cílí na digitální provozní odolnost finančních subjektů. Poskytovatel služeb IKT může spadat pod obě úpravy současně.

Vztahuje se DORA i na poskytovatele služeb IKT?

Přímo pouze na ty, kdo jsou určeni jako kritičtí poskytovatelé služeb IKT z řad třetích stran podle článku 31. Na ostatní se požadavky přenášejí smluvně podle článků 28 až 30, tedy přes jejich klienty z řad finančních subjektů.

Jaké sankce hrozí za nedodržení DORA?

Článek 50 svěřuje správní sankce a nápravná opatření členským státům a nestanoví unijní strop pro finanční subjekty. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a jejich výše vyplývá z vnitrostátní úpravy. Pro kritické poskytovatele služeb IKT z řad třetích stran umožňuje článek 35 penále až do výše 1 % průměrného denního celosvětového obratu, ukládané denně nejvýše po dobu šesti měsíců.

Co je registr informací a kdo do něj vidí?

Registr informací je podle článku 28 evidence všech smluvních ujednání o využívání služeb IKT poskytovaných třetími stranami. Zaznamenává poskytovatele, sjednané služby, zařazení funkce jako zásadní nebo důležité a řetězce subdodávek. Veřejný není, finanční subjekty jej předkládají svému příslušnému orgánu.

Tato stránka představuje odbornou podporu, nikoli právní poradenství. · Anglická verze